Město Velké Losiny
MĚSTA
NAJÍT
Velká Bíteš
Přehled zpráv z lokality "Velká Bíteš". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Bítešská PBS vyjednává smlouvu o spolupráci s americkým výrobcem letounů F-35
Velká Bíteš (Žďársko) 20. října (ČTK) - První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš jedná o spolupráci s americkým výrobcem bojových letounů F-35, o jejichž pořízení rozhodla česká vláda. Smlouvu s firmou Lockheed Martin by chtěl český výrobce letecké techniky podepsat do konce letoška. Věřící ve Velké Bíteši uložili do kostela relikviář s kapkou krve Jana Pavla II.
Velká Bíteš (Žďársko) 26. června (ČTK) - V kostele svatého Jana Křitele ve Velké Bíteši je ode dneška relikviář s kapkou krve papeže Jana Pavla II. Ostatky světce přivezli zástupci římskokatolické farnosti loni v říjnu z polského Krakova.
Velká Bíteš (Žďársko) 20. října (ČTK) - První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš jedná o spolupráci s americkým výrobcem bojových letounů F-35, o jejichž pořízení rozhodla česká vláda. Smlouvu s firmou Lockheed Martin by chtěl český výrobce letecké techniky podepsat do konce letoška. Věřící ve Velké Bíteši uložili do kostela relikviář s kapkou krve Jana Pavla II.
Velká Bíteš (Žďársko) 26. června (ČTK) - V kostele svatého Jana Křitele ve Velké Bíteši je ode dneška relikviář s kapkou krve papeže Jana Pavla II. Ostatky světce přivezli zástupci římskokatolické farnosti loni v říjnu z polského Krakova.
Velká Bíteš
Velká Bíteš (dříve Velká Byteš) je město na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou.
Žije zde přibližně 5 200 obyvatel.
Původní osada byla založena asi ve 12. století. První věrohodný písemný údaj pochází z roku 1240. Charakter města získala již v průběhu 14. století a toto postavení bylo roku 1408 potvrzeno panem Lackem z Kravař za pomoc Bítešanů markraběti Joštovi při dobývání hradu Náměšť. Z té doby pochází také erb města, na němž je zobrazena polovina českého lva a moravské orlice na zlatomodrém poli. Středověk Bíteš obdařil výsadami, díky nimž se stala hospodářským a správním střediskem rozsáhlého panství náměšťského.
Velká Bíteš bývala od konce 14. století až do zrušení poddanství v roce 1848 jediným městem na panství, přičemž vrchnost sídlila v Náměšti nad Oslavou. Znamenalo to, že Bíteš požívala větší samostatnosti, než bývalo u vrchnostenských měst zvykem, avšak vrchnostenské podnikání bylo místně vázáno na její sídlo. Průmyslovou revoluci tak Velká Bíteš zažila až v polovině 20. století založením technicky náročného podniku První brněnské strojírny.
Centrem města je historické jádro, jež bylo prohlášeno městskou památkovou zónou s vzácně neporušenou urbanistickou koncepcí. Městské opevnění vznikalo zřejmě v průběhu 15. století. Dominantou města je kostel sv. Jana Křtitele situovaný v severní vyvýšené části Velké Bíteše. Původní pozdně románská podoba stavby se nedochovala, jen část obvodových zdí byla pojata do gotické přestavby ze sklonku 15. století, kdy vzniklo síňové dvoulodí se třemi sloupy, stropním žebrovím zakončeným kůrem a věží z lomového kamene. Z oné doby je i mohutné opevnění kolem kostela zesílené dvoupatrovou vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Celý komplex kostelní tvrze je vskutku ojedinělou stavební památkou. Unikátním inventářem jsou čtyři původní zvony, z nichž „velký" je opředen pověstmi. Ke kostelu přiléhá starý hřbitov z roku 1771. Radnice je doložena od 15. století. Její sklepy sloužily hrdelnímu právu. Několikrát byla přestavována, naposledy v roce 1886. Proti radnici je situován dům č. 5, v němž sídlí městské muzeum. Na náměstí se nacházejí dvě kamenné kašny z roku 1849, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1714 a znovu obnovený pomník T. G. Masaryka z roku 1991.
Žije zde přibližně 5 200 obyvatel.
Původní osada byla založena asi ve 12. století. První věrohodný písemný údaj pochází z roku 1240. Charakter města získala již v průběhu 14. století a toto postavení bylo roku 1408 potvrzeno panem Lackem z Kravař za pomoc Bítešanů markraběti Joštovi při dobývání hradu Náměšť. Z té doby pochází také erb města, na němž je zobrazena polovina českého lva a moravské orlice na zlatomodrém poli. Středověk Bíteš obdařil výsadami, díky nimž se stala hospodářským a správním střediskem rozsáhlého panství náměšťského.
Velká Bíteš bývala od konce 14. století až do zrušení poddanství v roce 1848 jediným městem na panství, přičemž vrchnost sídlila v Náměšti nad Oslavou. Znamenalo to, že Bíteš požívala větší samostatnosti, než bývalo u vrchnostenských měst zvykem, avšak vrchnostenské podnikání bylo místně vázáno na její sídlo. Průmyslovou revoluci tak Velká Bíteš zažila až v polovině 20. století založením technicky náročného podniku První brněnské strojírny.
Centrem města je historické jádro, jež bylo prohlášeno městskou památkovou zónou s vzácně neporušenou urbanistickou koncepcí. Městské opevnění vznikalo zřejmě v průběhu 15. století. Dominantou města je kostel sv. Jana Křtitele situovaný v severní vyvýšené části Velké Bíteše. Původní pozdně románská podoba stavby se nedochovala, jen část obvodových zdí byla pojata do gotické přestavby ze sklonku 15. století, kdy vzniklo síňové dvoulodí se třemi sloupy, stropním žebrovím zakončeným kůrem a věží z lomového kamene. Z oné doby je i mohutné opevnění kolem kostela zesílené dvoupatrovou vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Celý komplex kostelní tvrze je vskutku ojedinělou stavební památkou. Unikátním inventářem jsou čtyři původní zvony, z nichž „velký" je opředen pověstmi. Ke kostelu přiléhá starý hřbitov z roku 1771. Radnice je doložena od 15. století. Její sklepy sloužily hrdelnímu právu. Několikrát byla přestavována, naposledy v roce 1886. Proti radnici je situován dům č. 5, v němž sídlí městské muzeum. Na náměstí se nacházejí dvě kamenné kašny z roku 1849, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1714 a znovu obnovený pomník T. G. Masaryka z roku 1991.